Překlepův táta pracuje jako vedoucí Oddělení stárnutí knih, maminka je expert na knižní vůně a pachy. Překlep se těší, až vyroste a bude také pracovat ve světě lidí jako entropík-výsadkář. Uteče ze školní exkurze a dostane se domů k lidem. Zjistí, že se jim vůbec nelíbí, co entropíci (za velkého úsilí) dělají: totiž entropii. Ukáže se „že lidem staré, upatlané, přeházené a rozpadající se věci vadí“. Zklamaný Překlep se rozhodne vyhledat Velký Zub času, který podle sdělení dospělých entropíků je tím důvodem, proč musí na světě vládnout entropie. Nakonec se to Překlepovi podaří a zastaví čas – v knize se objeví tři černé stránky. Překlep se vyděsí, když pochopí, že je úplně sám a navždy a ve tmě. Naštěstí se objeví jeho nejlepší kamarád Škraloup…

Příběh osloví především děti prvního stupně ZŠ (Překlep je ve třetí třídě). Malí čtenáři určitě ocení převrácený svět entropíků: „Máma je jinak hodná, ale pořád mi nařizuje, kde se mám od čeho upatlat nebo jak si co natrhnout a zmačkat … Jak nepřijdu domů aspoň s jedním flekem od zmrzliny na kalhotách, je zle … a běda, když si po sobě třeba schovám hračky do šuplíku.“

Překlep je hlavním hrdinou i vypravěčem. Autoři velmi dobře vystihli styl vyprávění, blízký dětem: „Škraloup je můj nejlepší kámoš… tak jsem si k němu sednul já, protože mi ho bylo tak trošku líto, chápete. … Podívej, támhle v rakvičce je upír, hustý kakao!“

Jak s knihou pracovat doma s našimi dětmi nebo ve škole či v knihovně s celou skupinou dětí? 

Z obálky knihy lze dobře předvídat, o čem kniha bude. Papírová páska na předních deskách je určena ke slavnostnímu přetržení – což opravdu doporučuji, protože děti si to určitě užijí, zvlášť, pokud je necháte pásku roztrhat na kousíčky! V úvodu knihy najdete text přísahy absolventa školy entropie – můžeme z toho s dětmi předvídat, co se děti-entropíci ve škole učí. Kniha je velká a s výraznými prohlížecími obrázky. Při čtení lze obrázky ukazovat, prohlížet si je podrobně, doplňovat a vymýšlet aktivity entropíků (např. dvoustrana 50-51 „v cukrárně“ je plná zákusků a entropíků, kteří je kazí; na straně 40-41 najdete shromáždění entropíků na ceremoniálu Křišťálový prdlajs, kde je každý stůl jiný a indikuje, čím se entropíci zabývají). Na konci knihy jsou vyobrazené všechny postavy příběhu se jménem, a to včetně autorů. Na předsádkách najdete velké „nadčasové“ fotografie, související s časem (pyramida, rozbitý mobil, kostra ptakoještěra).

Knihu zvládnou průměrní čtenáři a mohla by přitáhnout i takové, kteří se ještě delších textů bojí – je totiž psaná velmi čtivým a přístupným jazykem, písmenka jsou velká a tučným fontem, a hlavně je zde mnoho obrázků velkých-prohlížecích i těch menších, doplňujících text. Obrázky jsou opravdu na každé stránce. A každá strana je graficky úplně jiná. Knihu si děti mohou číst i na přeskáčku, děj není na knize to nejdůležitější.

Kniha nabízí několik témat: jedním z nich je stárnutí. Můžeme například ofotit čtyři obrázky postupně se rozpadající knihy ze strany 8-9 a odstřihnout jejich pořadová čísla. Děti obrázky seřadí ve správném pořadí a přijdou na to, že jde o fáze stárnutí věci; pak můžete rozdat papíry A4 přeložené na čtvrtiny – tedy se čtyřmi očíslovanými políčky. V prvním políčku je obrázek nějaké nové věci (kolo, mobil, kabát, ponožka, dům atp.), děti postupně věc nechají kreslením zestárnout. Nebo nechte první políčko také volné a děti si samy vyberou, jakou věc nechají zestárnout. S hotovými obrázky v rukou se děti potkávají v prostoru a ukazují a popisují si své „stárnoucí věci“.  Pak si s dětmi o obrázcích v klidu popovídejte. „Dovedete si představit, že by se zastavil čas? Nebo že by věci ani lidé nestárli? Chtěli byste to? Jak by to asi vypadalo? A je to vůbec možné?“ Pozor, tady můžete během hovoru narazit i na téma zánik věcí, a tedy i na smrt živých tvorů. Počítejte s tím a připravte si odpovědi na možné otázky! V zásadě se ale tyto odpovědi neliší od důvodů, proč věci stárnou…